Skisse-bussá iešdoaimmalaš tuvrra dál maiddái davvisámegillii
Dál sáhtát vuolgit Skisse-bussá iešdoaimmalaš galledeapmái maiddái davvisámegillii. Printe teavsttaid fárrui museai ja geahčat Suoma dáidaga muitalus -čoakkáldatčájáhusa bargguid Ateneum iežas maskohta, Skisse tipsaid vehkiin. Sáhtát návddašit galledeami maiddái ruovttus dáiddabargogovaid vehkiin, mat leat vuollin. Jorus heive buoremusat unna, sullii 4–7-jahkásaš dáidaga ustibiidda.
Vuolgge gávdnantuvrii dáidaga máilbmái Skisse fárus
Ateneum váccáhagain gullo goas nu iđđedis áibbas jaskes hurran. Museai lea ihtán Skisse-bussá! Sálegohcci jáhkká, ahte Skisse lea dáiddár Ville Vallgrena bussádálu maŋisboahtti. Dovddus govvačuolli huksii duođaige Pariissas iežas duohkešilljui smávva golmmagearddat dálu ránnjá bussáide.
Jorrosa lea buorre álggahit oaivesáles (sále 13 nuppi gearddis). Seammás sáhtát geahčadit tráhpáid geađgeáigásaš fossiillaid ja hearvás arkitektuvrra. Vuosttas gearddis sáhtát váldit fárrui maiddái báberofelačča Skisse-jorrosis.
Sále 13 • Ville Vallgren: Skádja, 1887
Geahčadit álggus min birrasii stuorra sáles.
Gávnnatgo sále guovdu márbmorgovvačullosa?
Guldalit unna bottu birrasa jienaid, dego dáiddabarggu mánná.
Maid gulat? Skádjágo?
Govvačuolli Ville Vallgren čuolai
Kaiku-dáiddabarggu márbmorii juo badjel čuođi jagi áigi.
Vallgren liikui olu bussáin –
son juoba huksii Pariisii smávva geardedálu bussáide, sáhttibehtetgo jáhkkit!
Sále 13 • Hugo Simberg: Hávváduvvan eŋgel, 1903
Máŋggain stuorra sále dáiddabargguin leat govven mánáid.
Dás mánát leat juo viehka stuorrá.
Ovttas leat soaját.
Miison lea dáhpáhuvvan?
Gosa mánát leat jođus?
Sále 16 • Akseli Gallen-Kallela: Kullervo garrudus, 1899
Nuorra almmái orru leamen vilddas.
Kalevala muitalus muitala, mo
bahás eamit láibbui láibbi sisa geađggi,
ja Kullervo dehálaš buvku boatkanii.
Makkárson dovdu Kullervos lei?
Gávnnatgo málagovas láibbi? Naba ealliid?
Begget, ahte beana lea olbmo buoremus ustit,
muhto mu mielas bussá maiddái sáhttá leat!
Makkár leat olggosoaidnit, jus don dovddat seammá láhkai dego Kullervo?
Sále 17 • Albert Edelfelt: Pariissa Luxembourgga párkkas, 1887
Stuorra dáiddabarggus dáhpáhuvvá olu.
Ná mánát stohke dolin Pariissas.
Oainnatgo oahpes stohkosiid?
Makkár dálki lea? Leago liekkas vai čoasus?
Naba jus livččet ieš dán šerres párkkas?
Maid dagašit?
Sále 6 • Hugo Simberg: Iešgovva, 1907
Leatba seainnis olu dáiddáriid govat!
Ovttas lea vilges bargojáhkka, snuiba oaivvis
ja fiinna skávžá. Son lea Hugo Simberg.
Oahpásmuvvat maiddái earáide sále dáiddáriidda.
Gávnnatgo dáiddabargguin bargoneavvuid?
Sále 9 • Tove Jansson: Mystihkalaš eanadat, 1930
Málagovas lea gelddolaš mielladilli.
Geahča dárkilit – maid buot sáhtát gávdnat
ija sevdnjes eanadagas?
Ártegis šattuid? Gávpoga?
Doppehan njáhká maiddái skihpáran, bussá!
Sále 12 • Helene Schjerfbeck: Iešgovva, 1912
Geahčastagat muitalit, mo mii olbmot
– ja maiddái mii bussát – dovdat.
Makkáraš geahčastat gova olbmos du mielas lea?
Geahčat sále earáidge dáiddabargguid.
Váldde málle geahčastagain – mo dál dovddat?